Moje zvířena obrazem

Odeslat odpověď

Smajlíci
:D :) ;) :( :o :shock: :? 8-) :lol: :x :P :oops: :cry: :evil: :twisted: :roll: :!: :?: :idea: :arrow: :| :mrgreen: :geek: :ugeek:

BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Moje zvířena obrazem

Moje zvířena obrazem

od Hrachajdice » sob 21. lis 2020 16:46:22

Od malička miluju zvířata . Od malička bydlim v domě se zahradou , tak se snad ani nedalo jinak . Měli jsme celkem dost zvířat od slepic - jejíž utnutí hlavy mým otcem si pamatuju z dětství dodnes , něco mi matně říkají králíci a hlavně několik koček . Dá se říct, že co se zatoulalo , zůstalo u nás . Pamatuju si krásnou Angorskou kočku , dali jsme jí jméno Stará, protože když k nám přišla byla v pokročilejším věku . A hlavně kocourka Kubu , ten byl naše poslední kočka . Přišel o kus ocasu kvůli pasti někde a nosil ho na půl žerdi, tak mu ho ségra ustříhla nůžkama , na což se vzpomíná dodnes . Měl ho už jen na chloupkách ,ale i tak to bylo značně nechutný , ségra měla odvahu .

Psů jsem zažila jen pár - můj první pejsek byl Filip, což byla pouliční směska , hodně divoká , takže musel bejt zavřenej u boudy . Nikdy jsem si k němu moc cestu nenašla , protože byl hodně divokej a když jsem se plazila po zemi , no nebylo to ono . Zemřel stářím a bylo smutný se na něj dívat . Po snad 10 letech jsme si pořídili Týnu , byla to kříženkyně Labradora s vlčákem a s tou už se dalo pracovat a byl to pejsek jak má bejt , nebát se,že mi ukousne ruku nebo mě povalí . Dožila se bez pár dnů 13 let, ale konec měla krutej - měla nějaký zdravotní problémy, dostala injekce a všechno ok . Zemřela doslova přes noc . Už byla z nejhoršího venku snad 2 týdny a ten den ještě odpoledne radostně skákala, nic jí nebylo ,ale v noci zemřela . Nechápeme to dodnes , co to způsobilo . Ale asi hodně trpěla , byla v pohodě, vždycky spala venku v boudě a tak zemřela sama , protože to nikdo nečekal . Dodnes si vyčítam ,že aspoň nebyla s náma v poslední chvíli , ale opravdu jsme to nikdo nečekal .

Pak jsem měla ještě křečka - dárek od ségry . Pojmenovala jsem ho Hemíček , podle moderátora Richarda Hammonda z Top Gearu , protože se mu říkalo křeček. Záhy se ukázalo, že ten Hemíček je ta Hemíček a porodilo to , k našemu velkýmu překvapení . Ty malý byli kouzelný , i jsme je všechny udaly , moje neteř je nabídla ve škole spolužákům , takže děti byly nadšený . Ta Hemíček po porodu celkem záhy umřel a to jsem se o něj starala u sebe svědomitě , ale asi mu vadily ty přejezdy ode mě k rodičům . Brávala jsem si ho s sebou .No a poslední už znáte - aktuální labradorka Bára , narozená ve stejnej den jako já . Živel a asi nejvetší mazel .

A tady pár fotek s mýma mazličkama , jen Filip bohužel chybí .

Kdysi hodně dávno já s Kubou
mue.jpg
mue.jpg (83.02 KiB) Zobrazeno 101 x
Týna a Hemíček
hemi.jpg
hemi.jpg (113.68 KiB) Zobrazeno 101 x
Usměvavá Hrachajdice s Bárou
sm.jpg
sm.jpg (134.55 KiB) Zobrazeno 101 x

Nahoru