Kolportérka Hrachajdice

Odpovědět
Hrachajdice
Administrátor fóra
Příspěvky: 190
Registrován: čtv 16. črc 2020 19:05:01

Kolportérka Hrachajdice

Příspěvek od Hrachajdice »

Začalo to v roce 2013. Už nějakej ten rok jsem chodila na fotbal a před stadionem vždycky stávali kluci a prodávali fanouškům klubový magazíny , takzvaní kolportéři . Vždycky jsem si u nich kupovala a to nejen proto,že se dalo vyhrát . Napadlo mě , proč se nezeptat a nezkusit to , stát se u toho snad nemuselo a nemusí na to bejt nějaký extra vzdělání . To,že by moji prodávající kolegové byli o hodně mladší než já mi nevadilo . Mě zase nebavilo sedět jen tak a čekat na zápas .

Tenkrát tam byl ještě pan Dokonalej , tak jsem mu svoje přání řekla s tim,že to klidně budu dělat zadarmo . Věděla jsem , že kluci sice za to něco málo dostávají ,ale nikdy to asi nebylo nic moc . Pan Dokonalej souhlasil . Bylo mi jasný , že tam jde i o zviditelnění klubu , protože všechny kluby tyhle prodavače mají ,ale co vim , tak nikde jinde v lize tam neměli člověka na vozíku , natož holku . Vždycky totiž prodávají jen kluci . Takže jsem určitě byla průkopnice a proč to neříct , že to byl i fajn pocit . A přiznam se,že tam taky bylo to, abych udělala dojem na pana Dokonalýho , protože ostatní vozíčkáři jen sedí a nenapadlo by je se zapojit do klubu . Kromě jinýho jsem hodně stydlivá a introvertní , takže někomu něco nabízet byla moje smrt , ale od toho to je se překonat a dokázat si,že to dokážu . Takže za pár týdnů se povedlo a já nastoupila. Pan Dokonalej mě hodně psychicky podržel , věděl,že jsem nervozní a dával mi odvahu , stál při mě . Dodnes si pamatuju svůj první den a dokonce i vůbec svoje první kolegy . Lidi ze mě byli ze začátku celkem vyplesklý , ale zvykli si. Ze začátku si mysleli , že tam klukům jen podávam časopisy nebo tak a musela jsem jim ukázat,že tam jen tak nestojim , ve svůj první den jsem i něco prodala , takže super . Pamatuju si jak se pan Dokonalej hned ptal jaký to bylo a mě bylo hrozně dobře .

Pokaždý jsem musela s někým chodit ke kolegům, nevim proč, když jsem byla pořád na stejným místě a bylo to pár metrů ,ale bylo to tak. Dokonce jsem mu musela pokaždý volat, aby za mnou došel . Nejdřív jsem chodila s panem Dokonalým , vždycky mě rád viděl a já jeho taky , měli jsme se rádi , vždycky proběhla na přivítanou pusa na pusu a někdy i když odcházel . Tohle byl vždycky můj hnací motor a hned jsem měla víc energie . Po čase se začal střídat s jednim takovým pánem a to přímo ředitelem mládeže . Docela mě to mrzelo,ale chápu, že pan Dokonalej měl dost svý práce . Bylo mu asi tak 50, vysokej, s brejlema a bez vlasů . Pokaždý jen v obleku . Choval se tak, no jako ředitel . Občas proběhnul small talk ,ale většinou jsme mlčeli , tak byl o dost starší , moh by mě dělat otce a já obecně toho moc nenamluvim . Tihle manažéři jsou prostě někde jinde . Byl takovej moc koženej a ani neměl zájem předstírat , že je na mojí úrovni .Dokonce si hrozně dlouho nepamatoval ani moje jméno . Takhle to bylo přes rok a něco , občas byl pan Dokonalej a občas tenhle pan ředitel .Vůbec netušim , kde zrovna tohodle pána vyštrachali a koho napadlo,že by měl doprovázet zrovna mě . Na druhou stranu tam byl evidentně velký zvíře a když jsem šla s nim , tak mě pouštěli všude . Trochu jsem si připadala jako celebrita .

Až jednou se tam objevil mladej kluk , student a řek mi,že je tam na brigádě a že se mnou půjde . Typickej klub, nic předem neřekne a tak mě nějakej čas doprovázel on a pan ředitel zmizel, teda,že by mě nějak chyběl . Ten brigádník se jmenoval Honza , byl fajn a brzy jsme si začali tykat , já byla i ráda , že konečně mam někoho nastálo a hlavně,že to není kravaťák ,ale úplně obyčejnej kluk . Čas plynul a pan Dokonalej odešel , já chtěla v prodeji pokračovat , tak mi to zařídil a předal mě panu Divnýmu . A to se začaly dít věci . Ze začátku jsem měla pořád Honzu a bylo fajn, že aspoň něco zůstalo při starým . Ale pak pan Divnej začal úřadovat . Honza najednou zmizel a už jsem ho nikdy neviděla . Začal mě doprovázet výhradně pan Divnej . Bylo to zvláštní , to, co normálně fungovalo za pana Dokonalýho najednou nešlo . Nesměla jsem chodit s žádným jiným klukem jen s nim . I třeba za cenu toho , že jsem musela i 15 minut čekat než pan Divnej přijde z porady , zatímco by třeba moh za sebe poslat náhradu . Za hodně dlouho se ale občas stalo,že přece jen za sebe někoho poslal a to jsem věděla,že pan Divnej na tom musel bejt hodně zle . Začal mi tam posílat lidi ze svojí redakce - on byl totiž kromě jinýho šéfredaktorem toho časopisu .

Vždycky to byly chlapy . Tak ono ve fotbalovým prostředí na ženy moc nenarazíte a já věděla, že vždycky mě bude doprovázet muž . Takže to byli kluci, který pan Divnej znal . Byla jsem ráda,že konečně někdo jinej , protože s panem Divným jsme si nikdy neměli co říct . Zajímavý bylo , že vždycky kolegům co prodávali doslova říkal : postarejte se mi o Pavlínku , z čehož jsem šílela , nejsem žádná jeho . A to,že mě nechtěl pouštět s někým jiným než je on sám mělo jeden jedinej důvod a je nad slunce jasný jakej . I když se k tomu nikdy nepřiznal . Nicméně jsem měla možnost poznat celou redakci - Erika , Michala a další . Nutno dodat,že ani ti se mnou nešli nějak často , párkrát a dost . A vždycky přestali, když jsme si začali rozumět , což asi nebude náhoda . Nic bych za to nedala ,že pan Divnej nás někde šmíroval . Pan Dokonalej mě pouštěl s jinýma úplně bez problémů a ti pánové se nikam záhadně "neztráceli " . S panem Divným se ztratili všichni .

Všechno vyvrcholilo , když pan Divnej začal dávat najevo ,že mu to vadí , že mě musí doprovázet . Pojďme si připomenout , že na ty doprovody najel pan Dokonalej a pan Divnej to moh klidně zrušit , byla bych i radši , abych s nim nemusela bejt . Jenže to by znamenalo , že by musel najít někoho jinýho a to by přece nepřenes přes srdce , co kdyby mě někdo z nich chtěl zatáhnout do křoví, že . Začalo se to stupňovat , doslova na každej zápas se choval jinak a nikdy jsem nevěděla s čim přijde ba co víc . i během těch pár minut , co mě tam ved se choval 10 x jinak . Regulérní psychopat . Trpělivost mi došla, když začal bejt arogantní a zlej na moje kolegy . To už jsem ho i před nima okřikla . Tohle dělat nebude . Po nějaký době jsem mu řekla, že se mi to, jak se chová nelíbí a že by se měl srovnat . Taky si prosadil , že mu musim psát s předstihem , že tam přijdu , což jsem plnila. Jenže já mu napsala včas a on se začal vymlouvat ,že mu nic nepřišlo a tak . Já musela mít všechno jak chce on , ale on si dělal co chce .Jednou jsem tam šla bez jeho vědomí a bylo mi fakt hezky a už jen to,že dělam něco, co by se mu nelíbilo to za to stálo . Myslela jsem si, že to bude moje tajemství , ale nakonec jsem se přiznala , i proto aby věděl , že já se z těch jeho "napiš mi včas " prostě nepodělam . Tak jsem se pochlubila , nasral se a napsal mi,že už mě doprovázet nebude a že mu o tom nemam ani říkat . No hurá ! to to trvalo . Takže od tý doby tam jezdim sama a jde to i bez něj , kluci mě znají a nemusim mít někoho za zadkem . I když je škoda , že jsem tam byla takhle jen pár krát . Pak byla zimní přestávka a do toho se připlet tenhle kovid , kdy jednou je zavřeno a pak zas ne . Uvidíme , neprodávala jsem už skoro rok a už mě to chybí .

Co se týče prodeje je to fajn , už máme zajetý věci . Býváme po 3,ale často se k nám přidá ještě jiná skupina . Lidi často chodí až těsně před utkáním , takže mezitim se kopeme do zadku ,ale pak se to frmol, vybírat peníze, vracet . Stojí to 20,- ,ale lidi třeba dávají 100,-a chtějí vrátit , takže to moc rádi nemáme , plus některý si dokonce sami losujou nebo se ptají jestli je ten časopis výherní. Na zápasy chodí tak 10 tisíc lidí . Je nás sice víc skupin, ale i tak máme většinou do hodiny prodáno několik tisíc výtisků . Byly časy , kdy jsem prodávala a pak šla ještě za zápas ,ale teď už to nezvládam . Musim tak hodinu před zápasem už čekat s časopisama a pak jsem vždycky byla unavená z těch lidí , je to zápřah , takže většinou buď a a nebo to . Protože často jsem pak na zápase byla tak vyšťavená ,že jsem už usínala . A ve výsledku je to cesta témeř na celej den , stát tam prakticky už v době , kdy většina fanoušků teprve odjíždí z domu . Ale to fajn, člověk nedělá takovou tu typickou práci pro vozíčkáře . Je to i trochu originální . Je v kontaktu s fanoušky a klukům to taky myslim může leccos dát , to , že jsem tam s nima. Jakože existujou i jiný lidi . Prostě přirozená integrace . Kluci jsou fajn, bejvá i sranda , v tomhle si nemůžu na nic stěžovat .Jen mě malinko vadí,že na každej zápas jsem s někým jiným , takže se prakticky nedá moc skamarádit . Oni vždycky mění ty věkový kategorie, vlastně je to vždycky asi ten jeden tým a já nikdy předem nevim, ke komu mě přidají , takže vždycky je to překvápko . V neposlední řadě ti kluci jsou fotbalisti , takže se často stává , že časem se někdo vyšvihne a je z něj hvězda . Najednou ho všichni znají ,ale jen já můžu říct , že jsem ho znala už roky předtim . Ještě když nosil rovnátka a kdo tohle může říct . Sleduju je a jsem ráda , když někomu z nich to vyjde . Taky sleduju ty lidi, co vylosovali jejich číslo . Chodí o přestávce na trávník, soutěží .No prostě sleduju , jestli si to někdo nekoupil právě u mě .A když jo, je to fajn pocit , že zrovna ode mě to měli výherní .

Tady je ještě odkaz na článek o mě, kterej jsme dělali spolu ještě s panem Dokonalým. Samozřejmě je ten článek sepsanej tak po jejich, aby to vypadalo co nejlíp . Něco si přimysleli , protože já ohledně klubu nikdy nebyla žádná vlezdoprdelka , ale ta ostatní už je pravda . A dole nějaký fotky z prodeje .

https://www.fcviktoria.cz/clanek.asp?id ... nosti-9081
seda.jpg
seda.jpg (318.74 KiB) Zobrazeno 399 x
prodej.jpg
prodej.jpg (10.28 KiB) Zobrazeno 399 x

Odpovědět