Já sama nikdy asistenčního pejska neměla , i když jsem o něj kdysi dávno zájem měla . Pak jsem nastoupila na internát , kde asistenční pes být nemohl a vidět ho jen o víkendech by bylo k ničemu , jak pro mě, tak pro něj .Chápu, že tam nemohli bejt , pak by ho tam měl každej a jak by to asi dopadlo - vychovatelé by se o ně museli nakonec starat víc než my
Další roky mě ta touha ho mít nějak pustila . Už 10 let žiju zcela samostatně bez pomoci druhých , takže ty úkony psího asistenta bych stejně asi moc nevyužila . Samozřejmě vím,že tady nejde jen o to něco zvednout, podat atd , jde i o parťáka a kamaráda , ale stejně tu potřebu zatím nemám ( a taky mám potřebu se odjakživa něčím lišit ) . Nikdy asi nechci skončit jakože mě všichni opustí a pes by byl můj jedinej "člověk " . Vim,že spousta vozíčkářů, to tak má , že pes je pro ně všechno , ale nevim , jestli ta závislost je úplně správná . Pes by dle mýho neměl plně nahrazovat rodinu . Znám takovej případ . Nikdy bych se nechtěla dostat do stádia , kdybych měla preferovat psa před člověkem , i když psy miluju . Taky bych nemohla zvedat psí exkrementy ani s pomůckama ne . Pamatuju na kauzu slečny na vozíku , že se na ní sousedi zlobili,že to nesbírá . Nevim, jak to je , ale mě by to taky vadilo a úlevu by v tomhle mít neměla , ačkoliv spousta majitelů asisťáků stojí na její straně. Ale uvidíme časem , třeba změním názor a nějakej ten pesan nakonec bude 
